Jedna z věcí, která obsadila první místa na seznamu
Co-zařídit-po-přestěhování-do-Německa, byl přístup na internet. Pro někoho
možná záležitost podružná a nedůležitá, pro nás, potažmo pro mě ale právě
naopak. A to nemluvím o nějakém bezcílném brouzdání po webu, což mi taky
mimochodem jde dobře. Měla jsem - a doufám pořád mám – domluveno, že budu
pokračovat v práci na projektu, který jsem dokončovala v Brně. Bez
internetu nemožné. Kde je co v Hannoveru, kam stojí za to zajít, na co se
tam připravit…netřeba kupovat mapy, průvodce, vyptávat se kolem, strejda Google
zařídí. Stejně jako pohodlně vyřídím objednávku žrádla pro to naše štěstí
chlupaté, tak naplánuju na víkend pořádný výlet, postahuju kešky, „vyrobím“
k tomu všemu mapu, takže pak neztrácíme čas ztrácením se. Pokecám se
ségrou a s našima, aby věděli, že jsme v pořádku, a jak se nám
v Hannoveru daří. Objednám ledničku bez toho, abychom museli objíždět
nespočet obchodů, a já denně netahala pravidelně litr mlíka a jeden jogurt.
Projdu zprávy a vím, co se děje. Jirka se sice jako denní zpravodaj osvědčil –
blaženi ti, kdo mají v práci přístup na internet – ale jeho výběr zpráv je
poněkud limitovaný (no alespoň mám přehled, jak Zbrojovka válcuje druhou ligu,
hehe). No a večerní seance s trpaslíkama raději nezmiňuji, chápu, že ne
každý bude mít pochopení.
Takže jsme si snad vyjasnili, PROČ, teď už zbývalo jen
zařídit, JAK. A už to začíná, je třeba podniknout spoustu „malých“ kroků – bez
potvrzení o pobytu se tu s vámi v této záležitosti nikdo bavit
nebude, to jsme naštěstí zařídili hned první den. A máte německé telefonní
číslo? A bankovní konto? Uff, už to máme. Rozhodli jsme se pro firmu Kabel
Deutschland (mimochodem jediný poskytovatel internetu přes kábl v Dolním
Sasku), kábl je prostě kábl, že. Ještě doma v ČR jsme prověřili, že naše
budoucí adresa patří mezi vyvolené a druhý den po nastěhování a tedy po
zařízení telefonů a konta jsme stepovali u prodejního stánku. Naše, nyní
neváhám říct naivní představa, že vyfasujeme rovnou modem, večer si ho zapojíme
a jedem, vzala rychle za své. Náš technik vám během čtyř dnů zavolá a domluví
si termín…nechcete rovnou i smlouvu na elektriku a na plyn? Eee, děkujeme a
odcházíme. Schránka se nám plní reklamními letáky firmy Kabel s jak jinak
než supervýhodnou nabídkou telefonu a internetu po kabelu, konečně přichází i
dopis, potvrzující smlouvu. To maličké písmo s informací, že zařízení
připojení může v některých případech trvat i čtyři týdny raději nečtu a
tajně doufám. Uplyne týden a žádný technik nevolá. Naopak přichází dopis. Je
nám líto, ale není možné u vás zřídit kabelové připojení. Tečka. Žádné
vysvětlení. Ok, ale my bychom rádi věděli. Rychlý dotaz na zákaznické centrum.
Tak jejich technik už na naší adrese byl koncem srpna a zjistil, že máme v baráku
slabou elektriku, na ten jejich kabel jako. No to víme taky, že je tu elektrika
slabučká jak čaj. Když se Jirka snažil zapojit naši skromnou domácí PC výbavu,
vyhodil třikrát pojistky, než uznal, že to prostě elektrika neutáhne. Takže
júpíeska pečuje teď výhradně pouze o jeho počítač.
Ok, kabel nejde, tož ADSL – Jirka volí Alici, registrace,
potvrzení, jede to šupem, můžem kontrolovat status naší smlouvy, poštou
přichází podrobný návod, co se bude dít. Máme přidělených milionpět
uživatelských jmen pro jednotlivé funkce, k tomu samo hesla, číslo
smlouvy, telefonní číslo, jen ta smlouva je ve fázi „zpracovává se“, až se
dozpracovává, během tří týdnů – čili čti až za tři týdny – nám poštou pošlou
modem, který si podle návodu nainstalujeme, pak dorazí technik (začínám být na
to slovo alergická) a magicky nám zpřístupní internet. Alice posílá nejen
dopisy a e-maily, ale taky volá. Dobrý den, technik přijde 14. října někdy mezi
osmou a šestnáctou. Snažím se neskřípat zuby. Docházejí nám filmy a seriály, s tak
dlouhým offline stavem jsme rozhodně nepočítali. Po několika sezónách Sexu ve
městě a Covington Crossu se to blíží, v úterý před toužebně očekávaným
pátkem zvoní pošťák, v krabici je FritzBox, ach. Následný e-mail vymezuje
návštěvu technika na dopoledne mezi osmou a dvanáctou, je třeba zařídit, aby
nás našel a aby měl přístup k potřebným skříňkám v domě. Vysílám
Jirku do sklepa se ujistit, že milému technikovi nebudou bránit žádné zamčené
dveře. Jmenovky jsou v pohodě. Pátek. Vyvenčit psa, před osmou stojím
v pozoru s obavami, jak budu komunikovat s technickým člověkem
já jako technický antitalent. Německy. Kam všude bude v bytě chtít jít?
Bojí se psů? Co když ta skříňka ve sklepě není ta pravá? Kde mám sakra levou
papuču, Grubby?!? Čekání je třeba si zkrátit nějakou činností, hmmm,
FreeCell…po odehrání skoro stovky her, po utření nádobí a po dvanácté mi začíná
docházet, že technik nedorazil. Třeba toho má v pátek hodně a za chvíli
dorazí. Naivko! Ve dvě táhnu nebohé zvíře před barák na rychlé venčení a posedle
pozoruju domovní dveře. Po čtvrté doráží pán domu. Počkáme do pěti a pak
zavolám na zákaznickou linku, jo? NE, volej HNED, poněkud již hystericky
zvyšuju hlas.
Dobrý den, dnes měl přijít technik a spustit nám připojení,
čekáme celý den a nikdo nedorazil. Aha. Aha. Hmm. Takže teď už se do bytu vůbec
chodit nemusí, on jen pak zavolá, že je to hotovo. Ne, nikdo nevolal. Následnou
konverzaci o tom, že připojení stejně nefunguje, vnímám jen na půl ucha,
protože tluču hlavou o zeď. Tak já na toho chlapa čekám půl dne, on se tady
otočí, pohrabe se v drátech a ani mi pak nezavolá?!? Od potupné smrti
mučením ho zachrání pouze jediné – přístup na internet, fungující. Nefunguje
to. Chybová hláška. Něco s PPPOE balíčkama, Alice je nechce od Fritze přečíst.
Další telefonát, tentokrát přímo na technické oddělení. On nezavolal? Hmmm. A
jaký je problém? Hmmm. Přijde se na to podívat náš technik, 23. října. Ale to
je neděle, jste si jistá? Ach, tak 24. října…Vidím rudě. Paní to asi
telepaticky vycítila a nabízí 21. října. Přijde pan technik. Přijde tentokrát i
do bytu. Přijde? Přežije? To be continued….
Přišel. Úderem osmé zazvonil na domovní zvonek kouzelný
dědeček a ohlásil se „Telekom!“, za dalším pár minut vyjel výtahem až
k nám, prošel dveřmi na chodbu a zahalekal „Licht!“, porýpal se
v krabičce na chodbě, sjel do sklepa provádět další rituály s hlavní
přípojkou. Po jeho odchodu se u Frice rozblikala kontrolka DSL zeleně…magic!
Žádné komentáře:
Okomentovat