Akce Kulový blesk

Naštěstí jsme se obešli bez paní Jechové, ale i tak doznal náš původní plán jistých kosmetických změn. Směr Brno jsme vyrazili už ve čtvrtek krátce po poledni tak, abychom se pohodlně dostali po sedmé večer k Jitušce a vyzvedli si tu "psí věc", děkujeme:-) Celý zápas s Portugalskem jsme prodrkotali na D1, abychom se závěrečným hvizdem zaparkovali v Krpoli. Jak se později ukázalo, ne zcela šťastně.

Uondán počtem kilometrů a pokročilou noční hodinou, řidič si nevšiml značky pátečního blokového čištění, a tak bylo následující den na programu nejen velké balení, ale i dobrodružná cesta na záchytné parkoviště. Vše však dobře dopadlo a Princezna byla vykoupena ze zajetí, a tak jsme mohli v sobotu i na Čejč i do Klobouček a ve finále v neděli po úspěšném napěchování do nekonečného auta i odjet.

Původně jsme měli klíče od nového bytu přebírat v deset dopoledne, vše bylo ale posunuto na odpoledne, takže se nejprve vyklidil starý byt a pak jsme se se stěhovací údernou jednotkou rovnou přesunuli do upršeného Springe. Kolem páté jsme pak dojatě mávali nekonečnému autíčku na šťastnou cestu domů a nám začaly vyklizovací galeje a hra "Nevíš, v které krabici je...?"

Starý byt byl v úterý vycíděn a ve středu dopoledne slavnostně předán, nová kuchyň objednána, přihlášeny pobyty, Kuba, elektrika, plyn a voda. Jako první jsme zařídili počítačové doupě, neb UŽ ve čtvrtek přifrčel technik z Telecomu a my tak můžeme vesele internetovat. Příští pondělí by měla být kuchyň, a tím pádem i připojená pračka, ale prát růčo v bývalém barelu na granule růžovým zvonem má taky svoje kouzlo.

Odpočítávání

Tak už nám to pomalu začalo - skoro všechny termíny jsou pevně stanovené a my se budeme odsud stěhovat sem. V pondělí 25. června dostaneme klíče od celého prvního patra jednoho domku. Sbohem, sídliště:-)

Akční plán je narýsován následovně: v pátek 22. června odpoledne odjezd směr Brno, celou sobotu balíme brněnské věci, dáváme si oběd a večer jdeme zaslouženě zmrtvolnět do Pohádkové. V neděli přijíždí pan Klobouček a zanechává za sebou menší holobyt a my razíme zpět do Hannoveru. Následující den dostáváme klíče od nového bytu a naše tou dobou již jistě zombie zraky netrpělivě vyhlížejí pana Kloboučka, který za sebou opět zanechává holobyt v Hannoveru a následně plný byt ve Springe.

Úterý je pak věnováno rozlučce se starým bytem, tzn. vyšůrovat, co se dá, a nezapomenout s sebou vzít naše záchodové prkýnko. Vše připraveno ke středečnímu předání klíčů panu domovníkovi. A to nejlepší nakonec! V pátek přichází technik Telecomu zapojit internet. Už teď se směju...

Tři roky

Včera to byly přesně tři roky, co jsme si domů přivezli malého slaďocha...

Grůbě myšilov

Ano, ano, pan Grubby si našel novou zálibu - skok střemhlavý za myší. Zatímco jsme se v neděli hrabali na Thüster Berg, Kuba Kubikula terorizoval místní sluníčka si užívající myší komunitu. Nutno poznamenat, že v lovu nebyl úspěšný, i když jednu málem dostal, protože byla "tlustá a pomalá".

Cestou nahoru na rozhlednu jsme potkali polární výpravu důchodců, někteří účastníci těžko rozdýchávali pohled na Jirku a jeho kraťasy. Pravda, nahoře foukalo a na zpáteční cestě jsme i trochu zmokli, ale nakonec jsme se po čtyřech hodinách opět šťastně shledali s Princeznou u kostela, kde jsme ji zanechali.

Thüster Berg je součástí Dolnosaské vrchoviny a vznikl zvrásněním místního vápence, který zde vytvořil zajímavé útvary. Hlavně na začátku při stoupání od Salzhemmendorfu jsme si šutroví užili až až, navíc cesta vedla kolem bývalého lomu. Mířili jsme na na vrchol Kanstein (441 m n.m.), kde stojí rozhledna Lönsturm a kousek dál retranslační věž čili vysílač:-) Příště prozkoumáme druhou polovinu lesa.

Trasa našeho nedělního výletu je zde.

Pátek třináctého

No ono to vlastně nepatří do pátku, protože se vše odehrálo po půlnoci, ale nechybělo málo. Chvíli poté, co jsme se všichni uložili ke spánku spravedlivých, nám někdo dole zazvonil na zvonek. Asi zase někdo, kdo si spletl patro, spíme dál. Jenže pan Grubby začal poštěkávat a než dostal výchovnou přednášku o zachovávání nočního klidu, přiřítili s velkým halasem hasiči. Nějaké děti venku křičely "Feuer, Feuer", a to s nadšením:-)

Jinak byl celkem klid, venku nebylo nic vidět, jenom se k nám doplazil kouř. Pro jistotu jsme se oblékli, ale když nám žádný fešný Soptík nezabušil na dveře, raději jsme se sami evakuovali před barák. Zde již postávaly hloučky sousedů, ale taky hloučky hasičů a policistů v celkem družném hovoru. A všichni se zájmem pozorovali tři postavičky v plné hasicí výzbroji, které pobíhaly po pavlači v druhém patře. Žádné šlehající plameny, ani valící se dým. Požár byl zřejmě rychle lokalizován a zlikvidován. Světlomety brzo pohasly, hasiči smotali hadice, zbylou vodu vycmrndali na chodník a obecenstvo se vydalo zpátky na kutě. Jeden pán byl zcela bos.

Kubík byl velmi nadšen. Jednak miluje uniformy a jednak v jednom z hloučků byla ONA. Aspoň už vím, proč má poslední dobu tendence vylizovat výtah a proč každé ráno nábožně očichává schody do dalšího patra. Šli jsme zpátky po schodech domů a před námi šla i ONA. Grubby vyvinul značné úsilí, aby se k objektu své vášně dostal a bral schody po dvou, ne-li po třech. Jeho náhle zjevení se v týlu skupinky, která šlapala schody před námi, ocenila jedna z dam takovým ječákem, že jsem měla obavy, že dole postávající policisté přiklušou vyšetřovat vraždu.

Ráno se noční požár trochu osvětlil. Evidentně někdo na pavlači druhého patra zapálil nákupní vozík, tedy něco v něm. S vozíkem to odneslo okno a dveře do jednoho bytu a navíc mají vymalováno. Načerno.

Jak jsme si zaběhali

Kubíček se konečně dočkal! V sobotu ráno jsme ho ještě celého rozespalého naložili do Princezny a tradá směr Hamburg, pak ještě kousek na sever, zabočit doleva a už jsme tam byli. Všude byl samý ridgeback, mocná čtyřkolka, paní se stetoskopem...v tu chvíli se rozeřval motor od navijáku a pan Grubby měl jasno. Pusť mě tam, povidám, pusť mě tam!!

Netrpěl dlouho, startoval totiž jako třetí v pořadí, a to s plným servisem závodníka formule jedna včetně slečny s deštníkem - má maličkost - neboť počasí se rozhodlo naladit do aprílova: poslalo na nás kroupy, sníh a deštík. Našemu ostřílenému borci to bylo však úplně jedno, dal do prvního běhu všechno. Když pak mazácky klopil první zatáčku, výskal místní coursingový guru a rozhodčí v jednom nadšením.

Počasí se posléze umoudřilo, vysvitlo sluníčko, my do sebe soukali snad čtyřiceticentimetrové klobásy z grilu a Kuba spěchal užít si svůj druhý běh. Nějaký diplom za celkové vítězství ho absolutně nezajímal.

Ty máš krysu, huso!

Nene, nevydali jsme se dobýt severní pól, i když to tak ráno s těma třema stupni nad nulou vypadalo, ale v neděli jsme navštívili Hameln, tedy město, kde kdysi řádil Daniel Landa, ehm, Krysař. Raději jsme zmizeli v místním lese. Grubby se pokusil políbit žábu, ta spíš vypadala, že na něj každou chvíli zákeřně zaútočí z vody. Přes pramen Kuttenborn a myslivnu Finkenborn jsme se dostali až na Klütberg, kde se původně nacházela pevnost, dnes tu stojí věž Klütturm s patřičným rozhledem do okolí. Dnešní okruh měl tak 12 km s několika zacházkami, fotky zde.